Pěstounská a poručnická péče

Pěstounská péče

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak jak je tomu v případě osvojení. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech a nemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud. Pěstounská péče je buď klasická nebo příbuzenská.

Pěstounská péče by měla být vnímána spíše jako dočasná péče. Jedná se o institut, který by měl dítěti pomoci překlenout nastalé krize v rodině (např. rodič ve výkonu trestu nebo po dobu pobytu rodiče v léčebně). Pokud však biologický rodič zájem o dítě  neprojeví nebo nemá podmínky, aby mohl péči o dítě převzít, může trvat až do jeho zletilosti.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své biologické rodiče znají. Pěstouni mají povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho biologickými rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Není vyloučen kontakt dítěte s jeho biologickou rodinou, naopak je podporován, pokud není v rozporu se zájmy dítěte nebo omezen soudně.

Pěstounská péče je  státem podporovaná forma náhradní rodinné péče. Stát zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu pěstounům dávkami pěstounské péče. Pěstouni mají povinnost uzavřít Dohodu o výkonu pěstounské péče, která upravuje podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností pečujících osob. Tuto dohodu uzavírají buď s doprovázející organizací nebo s úřadem (OSPOD či krajský úřad). Doprovázející organizace pěstounům poskytuje odbornou pomoc a podporu, rodinu tzv. doprovází.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

 Smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu je poskytnout okamžitou pomoc ohroženým dětem v rodinném prostředí tak, aby nemusely do ústavní péče. Rodičům dítěte poskytne čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo aby se pro dítě našla jiná vhodná stabilní náhradní rodina. Jedná se tedy o především institut krizový a pouze přechodný. V pěstounské péči na přechodnou dobu by mělo být dítě umístěno nejdéle 1 rok.

Stát zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu pěstounům na přechodnou dobu dávkami pěstounské péče. Také přechodní pěstouni mají povinnost uzavřít Dohodu o výkonu pěstounské péče.

Pěstouni na přechodnou dobu vykonávají velmi specifickou a náročnou činnost. Očekává se, že dítěti poskytnou stabilní a láskyplné prostředí po dobu několika týdnů až měsíců. Jejich péče by měla dětem pomoci začít se vyrovnávat s traumaty a ztrátami z minulosti a připravit je na přechod do trvalé péče nebo návrat do původní rodiny. Pěstouni spolupracují s rodinou dítěte či budoucí náhradní rodinou, proto potřebují potřebné dovednosti a informace. Přípravné kurzy pro žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu jsou proto delší než pro klasické pěstouny či osvojitele.

Poručnická péče (pokud poručník o dítě osobně pečuje)

Poručníka ustanoví soud dítěti, jestliže tu není žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu (rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo jim byla omezena svéprávnost).

Poručník má práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi rodičů, nemá však k dítěti vyživovací povinnost. Poručník plní roli zákonného zástupce dítěte, ale jeho rozhodnutí v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudu. Pokud poručník o dítě osobně pečuje, má nárok na stejné hmotné zabezpečení jako pěstoun prostřednictvím dávek pěstounské péče. Poručník rovněž uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče.

Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru, a to nejen ohledně správy majetku dítěte, ale i ohledně jeho osobních záležitostí. Poručník podává soudu zprávy o poručenci zpravidla v ročních intervalech.

Více informací o pěstounské a poručnické péči naleznete v brožuře Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka, ze které je čerpáno i na této stránce.

Hostitelská péče

Hostitelská péče je další formou pomoci dětem žijícím v ústavní péči, nejedná se však o formu náhradní rodinné péče.

Ředitel ústavního zařízení může se souhlasem OSPOD dítěte, povolit dítěti dočasný (obvykle víkendový, případně prázdninový) pobyt mimo ústavní zařízení i u osob než u rodičů a příbuzných. Při této formě péče se zpravidla nepředpokládá možnost trvalého umístění dítěte v „hostitelské“ rodině. Příslušný úřad před vydáním souhlasu zkoumá prostředí, v němž bude dítě pobývat. Zpravidla si vyžádá u krajského úřadu odborné posouzení osob, které o poskytování „hostitelské péče“ žádají. Bylo-li dítě umístěno v ústavním zařízení na základě žádosti svých rodičů či zákonných zástupců, nelze tuto formu pomoci povolit bez jejich písemného souhlasu.

Tato forma pomoci je vhodná především pro starší děti, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Má-li být tato pomoc ku prospěchu dítěte, musí být poskytována odborně, dlouhodobě a s velkou citlivostí. Účelem je poskytnout dítěti možnost navázat citový vztah, možnost zažít fungování běžné rodiny a vztahů v ní, zažít úspěch a rozšířit společenské zázemí dítěte.

Další informace o hostitelské péči se můžete dočíst v publikaci  Hostitelská péče a příprava k ní – odborná metodika.